PŘÍBĚHY OBRAZŮ


BOHATSTVÍ


"Ctím své dary, ctím své talenty,

ctím odvahu, důslednost i vytrvalost.

Ctím svou jedinečnost, svou pracovitost i svou lidskost ctím.

A s láskou a radostí přijímám hojnost, již si zasloužím."



ODVAHA


"S klidem, přesně a moudře,

ven a zase dovnitř

jdu krokem, v němž všechen je čas.

Uvnitř čerpám, venku plně stojím zas.

Myslíš, že křičím, že viděna jsem s praporem?

Ne.

Srdce se zeptej, jaká jsem."


ZNOVU ZROZENÍ


"Tiše a ještě v bezpečí odpadne první kousek.

Je velký jak prach, jako zrnko písku.

Tvůj zrak se otočí dovnitř a ty vidíš,

jak malé a velké kusy starého já odchází.

Nebuď smutná a chvíli počkej.

Ta bytost, ještě bez tváře, jako z vody stvořená,

to je tvé Znovuzrození."


NEVINNOST


"Bez minulosti, budoucnosti a zkoušek

šlo malé děcko letní zahradou.

Jen s plínou kolem pasu a vědomím čistým, jak Bůh sám.

Zvědavé bylo, radost a touhu po poznání tak čistou, jak Bůh sám."


PUBERTA


"Ve velkou z malé se staň

a ve zralosti dary své sdílej."


TRANSFORMACE


"Vše, co znáš, co jsi prožila a poznala, mi tu prosím nechej.

Se vším se rozluč a každému sbohem dej.

Zuj si boty, svlékni šaty, dej mi ruku a zapomeň.

Teď jen beznaděj a tma budou tvým životem.

Nic nečiň, nic nemysli, v nic nevěř.

A pak ... tvá duše promluví."


PRAVDA


Je mi jedno, jak ji nazveš, jaké jméno jí dáš.
Zda do života pozveš nebo vynadáš.
Pravda je.
Je i přesto, víš-li jestli se ti hodí.
Ptáš se, k čemu by ti byla?
... ona tě osvobodí!


ODPUŠTĚNÍ


"Propouštím vše minulé.

Odpouštím

všem láskám a blízkým, sobě samé.

Pouštím

co držené jest, pro nepoznané."


ŠTĚS


"Za zády hojnost a smích,

moudrost, hloubku, volnost,

pohyb ve skutcích.

To je mé naplnění.

V srdci jemnost,

laskavost ve dnech všedních,

lehkost v očích.

To je mé naplnění."


ZPÁTKY DO MINULOSTI


"Vím, že je to těžké a vím, že se bojíš.

Nejsem zlá, jen trochu neznámá.

Musíš ale jít až tam, 

kde znovu zažít je třeba.

Budu s tebou a budu tě držet,

aby ses neztratila.

A pak znovuzrozenou tě přivedu zpět."


OCHRANA


"Je horké odpoledne,

v krajině divoké jen já, tráva a pár keřů.

V dálce jde muž s plavými vlasy,

krok má klidný a jistý a jeho síla zdá se v bytí ukrytá.

Blíží se ke mně, podává mi ruku a já vím,

že celé věky teď skončí v jedné vteřině.

"Pojď - už se nemusíš bát, už jsi v bezpečí."


SÍLA ŽENY


"Jsem v naději i v touze,

jsem v žalu, jež pouze tobě ženo byl dán.

Jsem vně.

A vím, že nejste jen dvě, spíš tisíc rukou pojí vás.

Zpívej a jako Černá Lilith přijmi i samotu.

Ty útlá, ty prudká i ty mladá ženo věz,

že ni slabost, neb síla se nazývám."



NĚŽNOST


"Do mých očí, do mých úst, do mých dlaní lehni si a chvíli zůstaň.

Tak jak jsi.

Tak křehká, tak plachá, tak zranitelná.

Takovou jaká jsi tě miluji,

takovou jaká jsi tě ctím."


STÍNY DUŠE


"Jednou večer mne navštívil havran.

Nabídl mi, abych si sedla mezi jeho křídla a trochu se

s ním proletěla. Nad domy, stromy, pouličním osvětlením;

byla vidět světla v oknech a příběhy domácností.

Letěli jsme tmou, moje tělo kopírovalo jeho a já jsem pomalu cítila,jak se stávám havranem.

A pak vše zmizelo, najednou nebylo nic.

Žádný prostor, žádné myšlenky.

Jen já a pocity ... bolest, nenávist, krutost, divokost, ...

"Až přijmete tyto pocity do života, teprve potom pocítíte skutečnou lásku, soucit, něžnost, radost, hloubku a vnitřní mír" řekl ON.

"Teprve pak vám vaše životy budou dávat smysl."


SMYSLNOST


"Hluboko ve mně proudíš a já tě vítám.

Jsi divoká i jemná, temná i čistá.

Za dne jasného vytryskneš v radosti

a v čase Luny jsi rozkoší, jež mocně zmítá mým tělem.

Tvými sestrami nechť jsou Moudrost a Vědomí.

Buď má krev, můj život, můj oheň."


VĚRNOST


"Buď věrná, i když tvé srdce bolí a hlava se bouří.

Věrná v časech dobrých i zlých,

za potlesku i v samotě.

Své pravdě, svým citům, svým slibům

i své lásce věrná buď.

Celou svou duší, celým svým životem."


PŘIJETÍ


"Po kapsách slzy, v batohu vzdor a zlobu

a na krku na šňůrce spoustu strategií.

Zazvoním na zvonek, jsem trochu nervózní...

"Přijme to, co přináším?"

Dveře se otevřou a v nich stojí dáma.

Tvary plné, prsa velká a široký úsměv.

"Vím o tobě děvče a ráda si vezmu, co neseš.

Neboť i to tvé má u mne své místo."


TVOŘIVOST


" Jsem stvořena z touhy a nesmírné lásky,

v podmínkách skromných až chudobných.

Z radosti, z nespoutanosti i Boží inspirace jsem stvořena."

"A kde bydlíš?"

"Za hradbou tvých myšlenek, až hluboko v tvém nitru milý člověče."

"I když jsem účetní?"

"I v tobě dlím."

"A když peru prádlo, skládám hudbu či dávám svým prsem dítěti pít?"

"I k tobě náležím."



MOUDROST


"Přicházím z mnoha životů a do dalších se vydávám.

Přítomná jsem vašim strastem i radostem, však s časem nezadaná.

Byť tolik toho znám, v novém vše zapomínám.

S vámi i sama jdu tímto světem beze jména i obydlí,

němá sděluji, klidná bořím."


HRAVOST


"Být princeznou a s láskou svou krásu rozdávat?

Být klaunem a všechny kolem sebe rozesmát?

Být mudrcem a z hloubky životu smysl dát?

Či být plamenem a svou vášní lidi rozžíhat?

Na koho máš dnes chuť si hrát?"


DŮVĚRA


"Jsem křehká a zranitelná a přesto důvěřuji životu.

Věřím v lidi kolem sebe, v ochranu a lásku,

něžnost, jemnost a nevinnost.

Důvěřuji sama sobě, síle svých darů a talentů,

ve štěstí, hojnost a smích.

Důvěřuji Boží milosti, hloubce Luny a v pomoc andělů."


HAD


"Za hrdlo a pánev mne držíš, člověče směšný.

Čí silou vládneš, snad vůlí, či zvykem?

Teď povol ten stisk

a v těle tvém dovol mi dát ti směr."